Obec Podlesí

Místní část Podlesí (Křivé)

Obec Podlesí leží 2 km jižně od Valašského Meziříčí. Názvem Podlesí se označuje od r. 1960 spojení obcí Brňov a Křivé. R. 1991 zaujímaly oba katastry výměru 1 135 ha a v žilo tu celkem 1 888 obyvatel v 385 domech (z toho 367 bylo rodinných domků).

V místní části Křivé byla postavena v rámci akce Z nová prodejna Jednoty, byla rekonstruována tělocvična, zřízen místní rozhlas, rozšířena kanalizace a vybudovaly se chodníky. V r. 1976 začala obec budovat vodovod. Na území Brňova v místě Na Žabárně byl v sedmdesátých a osmdesátých letech vybudován rozsáhlý areál domova důchodců.

KŘIVÉ

Obec Křivé leží v jihozápadním výběžku Vsetínských vrchů v údolí Křivského potoka asi 2,3 km jižně od Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 320 m. Středem obce protéká Křivský potok, zvaný též v horním toku Řehlůvka, neboť pramení v lese na území zaniklé vsi Řehlov. Jeho zdrojem jsou tři prameny, z nichž největší se nazývá Zábrdnice.

V nejstarších latinských pramenech se název obce objevuje ve tvarech Krzywe (1392, 1396), Krziwa (1505), z Krziweho (1506), ves Krziwu (1535), Kržiwy (1675 a 1718), Kržiwe (1751), Křiwe (1846), Krziwe, Křivé (1872), v místním nářečí To Křivé, z Křivého, na Křivé, za Křivým, Křivjané, křivský. Jde o střední rod k přídavnému jménu křivý, které si můžeme vyložit tak, že osídlení mělo nepravidelný, křivý tvar. Je možné, že jde o český překlad německého označení vsi, které se už koncem 14. století neužívalo.

Z pomístních názvů tratí jsou dosud živá jména Brdky, Drážky, Kříky, Na Štěpánově (Štěpánov), Oznice, Pod Kříkami, Podhájí, Řehlov (les, kde stávala zaniklá ves téhož jména), Za humny, Za Kopcem, Za Vrchhůry.

V obecním pečetidle z r. 1819 je uprostřed listnatý strom. Po jeho levé straně je kráva a dvě kozy, po pravé straně je pluh s radlicí a pod tímto vyobrazením je letopočet 1819.

První písemnou zmínku o vsi máme z r. 1376, tehdy byla součástí léna Arnoltovice, které získal lénem astrolog Mistr Oldřich z Kortelangen. Tvar „Krziwa”, v němž se s názvem obce setkáváme poprvé, ukazuje, že Křivé vzniklo v období tzv. německé kolonizace, patrně někdy v rozmezí let 1250–1350. Nasvěduje tomu charakteristický půdorys jednořadové plužiny, přičemž za selskými grunty se táhnou k nim příslušné polnosti až k hranicím katastru. Pravděpodobně v důsledku změn, jež s sebou přineslo husitské hnutí, bylo Křivé a některé další obce od biskupského léna odtrženy a staly se součástí alodního dědičného panství rožnovského.

O velikosti obce poskytuje představu zpráva z r. 1516, kdy v Křivém bylo 14 usedlostí a fojtem byl jistý Martin Štika. Za třicetileté války byli v Křivém v březnu 1621 poraženi císařskými vojáky valašští povstalci, kteří se v Křivém poschovávali ve stodolách. Mušketýři zapálili nejen stodoly, ale vypálili také celou vesnici. V r. 1667 mělo Křivé fojta, 8 selských a 3 zahradnické grunty a 8 chalup.

Demografický vývoj v letech 1961–1991

Již na podzim 1959 bylo rozhodnuto spojit JZD Brňov s JZD Křivé, které přijalo po sloučení obou obcí (1. ledna 1960) pod názvem Podlesí i tento název. V r. 1972 bylo připojeno k JZD Podlesí družstvo v Jarcové a v Malé Lhotě. Integrace v zemědělské oblasti pokračovala rokem 1974, kdy se ke stávajícímu celku připojila ještě JZD v Hrachovci a ve Velké Lhotě, a byla završena v r. 1977 připojením JZD Oznice a JZD Mikulůvka. V 90. letech bylo JZD likvidováno, a rozsáhlý areál JZD slouží podnikatelským aktivitám a z malé části zemědělské výrobě.

Počátkem r. 1980 byla obec Podlesí připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část.

Demografický vývoj v letech 1794–1950

Po zrušení patrimoniální zřízení r. 1849 bylo Křivé od r. 1850 součástí politického a soudního okresu Valašské Meziříčí. Správu obce vedl od středověku dědičný fojt, kterého ale zvolna vytlačoval purkmistr a spoluradní. Před r. 1514 byl fojtem v Křivém jakýsi Šupina, jenž byl zabit. R. 1516 byl fojtem Martin Štika. Od r. 1625 byl fojtem Václav Palát z Jarcové, jehož potomci se na fojtství (čp. 28) udrželi až do zrušení patrimoniálního zřízení.

Od r. 1904 působil v Křivém Čtenářsko-pěvecký spolek, který pořádal také ochotnická divadelní představení. V r. 1922 byla jeho knihovna spojena s nově zřízenou obecní knihovnou. R. 1924 byl založen hasičský sbor, koncem r. 1934 byla založena Tělocvičná jednota Sokol, a to společná pro obce Křivé, Jarcová a Brňov. Koncem r. 1937 byl založen Orel, o jehož ustavení usilovala řadu let lidová strana. Hned po osvobození r. 1945 byly založeny v obci organizace Svazu české mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství. R. 1946 byl zaveden obecní a r. 1947 také školní rozhlas.

První školní vyučování v obci bylo započato r. 1818 v chalupě domkáře Martina Gajdůška čp. 18. Prvním učitelem byl vysloužilý voják František Krevenka. V l. 1839–1840 byla postavena přízemní školní budova. Škola byla r. 1888 zvýšena o jedno patro. R. 1954 byla zřízena mateřská škola. V Křivém jsou tři kříže: z r. 1905, 1930 a na návsi z r. 1949, který stojí na místě kříže, který tu stál už r. 1836. Koncem července 1939 byla dostavěna kaple. Průčelní obraz namaloval Miloš Bublík, profesor odborné školy z Valašského Meziříčí. Ve středu obce se nachází pomník obětí 2. světové války a nedaleko od něj pomník padlých v 1. světové válce.

R. 1717 byla na území Křivého pouze jediná paseka. Na území lesa Řehlova, který patřil městu Meziříčí a tvořil zvláštní enklávu v křivském katastru, byly včelíny meziříčských měšťanů. R. 1890 zahrnovalo katastrální území Křivého 209 ha polí, z toho 43,59 ha luk, 34,41 ha zahrad, 70,20 ha pastvin a 73,85 ha lesa. JZD bylo založeno r. 1957. R. 1960 k němu bylo připojeno JZD Brňov a sloučené družstvo přijalo název JZD Podlesí. R. 1972 byla k JZD Podlesí připojena JZD Malá Lhota a JZD Jarcová, o dva roky později Hrachovec a JZD Velká Lhota, r. 1976 JZD Mikulůvka a JZD Oznice a r. 1977 po zrušení státního statku farma v Krhové (viz dále Podlesí).

R. 1935 byly v Křivém 2 obchody dřívím, fotoateliér, 3 hostince, 2 krejčí, 3 obuvníci, pekař, 2 pokrývači, 4 obchody smíšeným zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři a zednický mistr.